STANISLAV LIBENSKÝ (1921-2002) A JAROSLAVA BRYCHTOVÁ (1924-2020) ???? - SVĚTELNÝ SKLENĚNÝ OBJEKT
Výjimečné skleněné monumentální plastiky byly součástí interiéru hlavní haly Československé ambasády ve Stockholmu vybudované významným architektem Janem Bočanem mezi lety 1969-1972. Dvojice Libenský–Brychtová patří mezi nejvyhledávanější autory i na světovém trhu. Libenský s Brychtovou přizpůsobili technologii taveného skla velkým realizacím v kontextu architektury. Ty lze dodnes označit za unikátní a se světovým přesahem. Stanislav Libenský se svojí manželkou Jaroslavou Brychtovou vytvářeli plastiky a vitráže ze skla taveného ve formě. Zabývali se i komorní tvorbou. V jejich tvorbě však převažují monumentální díla – stěny, mříže, vitráže (realizace například okna do kaple sv. Václava v chrámu sv. Víta), geometricky stylizované figurální motivy. Od druhé poloviny 60. let uplatňovali abstraktní geometrickou formu v dílech se symbolickou výpovědí. V té době vznikly mimo jiné i křišťálové plastiky, koule v krychli a krychle v kouli, v nichž autoři manipulovali se světelnými účinky. Do povědomí veřejnosti se dvojice zapsala především skleněnými tavenými plastikami na světové výstavě Expo 58 v Bruselu, kde získali Grand Prix za objekt s barevnými zoomorfními kameny, obdiv vyvolaly i jejich exponáty při světových výstavách v Montrealu (1967). Na výstavě Expo 70 v Ósace představili známé dílo Řeka života. Jako profesor Vysoké školy uměleckoprůmyslové mezi lety 1963–1987 vychoval Stanislav Libenský dvě generace profesionálních a invenčních českých umělců. Působil také na několika univerzitách a letních školách v USA. Jako pedagog a výtvarník získal řadu různých cen, byl nositelem čestných zahraničních doktorátů, často vystupoval na světových kongresech, přednášel na sklářských konferencích, pracoval v rozmanitých zahraničních porotách a účastnil se četných sympozií. Společně s Jaroslavou Brychtovou je zastoupen v mnoha galeriích a muzeích jak v Čechách, tak i v zahraničí. Nabízené dílo představuje unikátní objekt za spolupráce těchto dvou autorů. Dílo je tvořeno bílou kovovou konstrukcí s podsvícením celkem tří skleněných dynamických plastik z litého, broušeného a leštěného skla osazených vedle sebe. Jedná se o jeden ze dvou posledních skleněných objektů ze sbírky mobiliáře československé ambasády ve Stockholmu. Jeden ze tří skleněných kusů s vizuální rozdílností dodělán skláři Johanem Pertlem a Ivanem Pokorným v roce 2024 po konzultaci s dědici autorů. Drobné defekty, nově elektrifikováno.
