Radoslav Kratina: Radoslav Kratina (1928 - 1999) - Strukturální vejce

okolo roku 1963 až 1964, olej na plátně, na rubu značeno razítkem R. Kratina, rozměry malby 73,5 x 63 cm, celkové rozměry s rámem 93,5 x 83 cm, velmi dobrý stav, viz foto. Posuzovaný obraz „Strukturální vejce“ je motivicky, výtvarným zpracování a formátem jednoznačně galerijním dílem Radoslava Kratiny. Provenience: Původně získáno z ateliéru autora. Znalecký posudek: PhDr. Rea Michalová, Ph. D. Z posudku: Předložený obraz „Strukturální vejce“ je autentickou, ve své abstraktní vizualitě velmi působivou, sběratelsky raritní prací Radoslava (Radka) Kratiny, mimořádné tvůrčí osobnosti, jež československé poválečné umění obohatila o zcela originální a konzistentní dílo ve výrazném proudu racionálně orientovaného umění neokonstruktivismu, který se u nás prosazoval v průběhu šedesátých let zejména v souvislosti se vznikem skupiny Křižovatka (1963), výstavou Nová citlivost (1968) a založením mezinárodně působícího Klubu konkretistů (1967). Kratina vynikl především jako průkopník využití principu variability, kdy divák může ovlivňovat výslednou podobu díla a dokonce ji i dle svého uvážení neustále měnit. Posuzovaný obraz „Strukturální vejce“ je autorovým vzácným a cenným dílem z krátkého období vymezeného především lety 1963-1964, kdy se Kratina soustředil na malbu olejem nebo nitroemailem. Motivicky se u něj v této fázi střídaly figurální motivy s pastózně koncipovanými abstraktnímu kompozicemi. Právě k druhé zmíněné linii lze předložený obraz přiřadit. Přestože v něm autor ještě nevyužil možnost fixace trojrozměrných předmětů do obrazové plochy (jak zakrátko učinil), již samotné zacházení s barvou vnímal jako reliéfní strukturu (jak dokazují další, v této fázi vzniklá díla, např. „Strukturální reliéf“, 62 x 41,5 cm, 1963; „Strukturální reliéf“, 62 x 50 cm, 1963; „Strukturální reliéf“, 82 x 38, 5 cm, 1964, všechna v soukromých sbírkách; „Modrá struktura“, 43 x 28 cm, 1963, Galerie Závodný, Mikulov; „Červená struktura“, 36 x 28,5 cm, 1964, soukromá sbírka). Umělec se tehdy ve svém směřování nakrátko přiblížil dobovým tendencím lyrické abstrakce a informelu, s nímž však nesdílel zájem o existenciální dramata. Předložený obraz „Strukturální vejce“ skvostně dokládá, že cesta Radka Kratiny byla naprosto osobitá a blízká např. tomu, oč usilovali např. umělci z hnutí „Zero“ (H. Macke, O. Piene, G. Uecker), vzniklého v padesátých letech v Německu jako jakási „poslední avantgarda“: struktura jako nové, autonomní poselství. Posuzované dílo se před divákem vyjevuje ve svých čistě estetických kvalitách, kdy autor maximálně využil své zkušenosti s kapanou, prorývanou a roztíranou bohatě koloristicky rozehranou barevnou hmotou, čímž vznikla ojedinělá, po všech stránkách vizuálně bohatá struktura jako autonomní komunikační kvalita.