Antonín Procházka: Antonín Procházka (1882 - 1945) - Milenci, 1930

sign. PD ANT PROCHAZKA 30 Medailon Pravost potvrzena PhDr. Reou Michalovou, Ph.D. Posuzovaný obraz „Milenci“ představuje autentické, vrcholně neoklasicistní, motivicky nesmírně půvabné dílo Antonína Procházky, autora, který spolu se svými vrstevníky z legendární „Osmy“ a „Skupiny výtvarných umělců“ svou tvorbou a veškerým konáním přispěl k tomu, že se české umění významným způsobem podílelo na výbojích a převratných změnách evropské moderní kultury. Svou participací na iniciačním nástupu expresionismu se účastnil nezbytného rozchodu s malířskou tradicí minulosti a vstupu do dynamického století dvacátého. Následným příklonem k problematice kubismu dal vzniknout spolu se svými nejbližšími druhy B. Kubištou, E. Fillou, V. Benešem a O. Gutfreundem i architekty J. Gočárem, J. Chocholem, P. Janákem ad. ve světovém kontextu prokázanému pražskému kubistickému centru. Přechod od kubismu ke klasicismu, ke kterému dospěl kolem poloviny dvacátých let, nebyl náhlým a umělým výtvarným přerodem, ale zcela logickým vývojem podloženým jeho rozsáhlým studiem staré evropské i východní kultury a filozofie. Život Antonína Procházky se v dětství utvářel v harmonickém prostředí malé hanácké vesničky Vážany nedaleko Vyškova. Pestrá barevnost krojů a jadrná zemitost malebného kraje skýtaly chlapci základní zážitky, ze kterých ve své výtvarné tvorbě „podprahově“ vždy těžil. Zatímco rodina by bývala měla ráda z Toníka sedláka (jeho otec pocházel ze selského rodu) a později kněze (v matčině rodině se toto povolání vyskytovalo), chlapec tíhl spíše ke kreslení a zájmu o literaturu, zálibám, jež se u něj později stále prohlubovaly. Obraz „Milenci“ Antonína Procházky skvostně ztvárňuje malířův humanistický ideál – zachycuje optimismus, který mu umožňoval chápat umění „jako magické zaklínadlo, které má lidstvo vyvést k dokonalejšímu životu“ (A. Kutal). V posuzovaném díle „Milenci“ se vrchovatou měrou uplatnily všechny zkušenosti Procházkova postkubistictického vývoje: promyšlená kompozice, jistota malířského podání, líbeznost výrazu a vytříbená křehkost tělesných forem. PhDr. Rea Michalová, Ph.D. historička umění a kurátorka