UMĚNÍ · EUROPEAN_KVETEN2026

Alois Bubák: Alois Bubák (1824 - 1870) - Nudvojovice u Turnova

1 100 000 Kč
Vyvolávací cena 900 000 Kč
Alois Bubák — Wikipedie ↗

Olej na plátně, 72 x 109 cm, rámováno, datace 1854, signováno vpravo dole Bubák 1854. Opatřeno odborným posudkem PhDr. Šárky Leubnerové. Vystaveno: Má vlast - pocta české krajinomalbě, Jízdárna Pražského hradu, 4. 9. - 1. 11. 2015. 59. Výtvarné Hlinecko v Městském muzeu a galerii v Hlinsku, 22. 6. do 9. 9. 2018. Horizonty 2024, Galerie Kooperativa, 14. 3. 2024 – 18. 8. 2024. Krajinomalba 19. století - severní Čechy, SGVU Litoměřice, 8. 12. 2017 - 4. 3. 2018. Publikováno: Roman Prahl, Alena Beránková, Z dálky/z blízka - Krajinomalba 19. století. Severní Čechy, katalog výstavy, str. 58, kat. č. 69, uvedeno str. 96, uvedeno v Seznamu vystavených prací: str. 99, č. 4. Obraz Nudvojovice u Turnova Aloise Bubáka zachycuje krajinu podkrkonošského podhůří s důrazem na její proměnlivou atmosféru a dramatický vztah mezi světlem a přírodními silami. Kompozice je vystavěna na kontrastu klidného popředí s vodním tokem a skalnatým břehem a výrazně modelovaného nebe, v němž se střídají světlé partie s těžkými, bouřkovými mraky. Dominantním prvkem je dramatická obloha, která přechází od jasnějších tónů vlevo k temnějším, hrozivě se kupícím mrakům vpravo. Tento přechod dodává scéně napětí a současně určuje celkové ladění krajiny. Světlo, pronikající mezi oblaky, selektivně osvětluje části terénu, čímž zvýrazňuje plasticitu skal, vegetace i vodní hladiny. Architektura v pravé části, jenž zosobňuje drobná stavba kostela zasazená do porostu, působí jako tichý lidský prvek v jinak převážně přírodním celku. Není dominantní, spíše doplňuje kompozici a podtrhuje měřítko krajiny. Vodní tok v popředí, s jemně naznačeným pohybem vody přes kamenný práh, přináší do obrazu dynamiku a zároveň propojuje jednotlivé části kompozice. Bubák zde prokazuje cit pro spojení realistického pozorování s romantickým cítěním krajiny. Nejde o pouhý záznam konkrétní lokality, ale o malířsky vytříbenou interpretaci, v níž se odráží proměnlivost přírody i její vnitřní dramatika. Dílo tak působí jako harmonická syntéza krajinářské tradice 19. století a osobitého autorského rukopisu.